LADY MACBETH DE MTSENSK

 

Personajes

BORÍS

ZINOVI

KATERINA

SERGUEI

AXINIA

POPE

SONIETKA

TRABAJADOR

PRESO

SARGENTO

Rico Comerciante y Hacendado

Hijo de Borís

Esposa de Zinovi

Amante de Katerina

Cocinera

Sacerdote Ortodoxo

Presa

Trabajador de Boris

Preso

Jefe de Policía

Bajo

Tenor

Soprano

Tenor

Soprano

Bajo

Contralto

Tenor

Bajo

Barítono

 

La acción se desarrolla en una remota hacienda de Rusia, a mediados del siglo XIX.

 

PERVOYE DEYSTVIYE


Kartina Pervaya




KATERINA
Ah, ni spítsya ból'še,
papróbuyu.



Nyet, ni spítsya.
Panyátna, noc spalá fstála,
cáyu s mújem napílas.
Apyát liegla.
Vied délot bolše niéciva.
O, boje moy,
kakáya skúka!
V diévkah lucše býla,
khot i bédno jili,
no svaboda bylá.
A tepér'... taská,
khot viéšaisia.
Ya kupciha,
Suprúga imienitava kuptzá
Zinóviya Barisovica Izmáilova.
Muravéi taskáit salominku
karóva dayót maloko,
batrakí krupcátku ssypáyut,
tolka mnie adnóy
délot niéciva,
tolka Ya adná taskúyu,
totlka mnie adnoi sviet nie mil,
kupcihe.



BORIS
Gripki sivodnia búdut?

KATERINA
Búdut.

BORIS
Búdut?
Smotri, Ya ocin lyublyu gripkí
do s kašitzei, s kašitzei.

KATERINA
Svietit li solntze.
Ili grazá bušúit.
Mnie tepér' vsio ravnó. Ah!

BORIS
Civo paioš, délo tebé
drugova nyet?

KATERINA
A što dielat?

BORIS
I zacém tebya my 
vziali v dom takúyu.
Gavaril Ya sýnu,
nie jinis na Katirinie,
ni paslúšalsia.
Harašá jiná Piátyi got zámujiem 
a ribionacka iešio ni radilá!

KATERINA
Nie moyá viná, nie moyá viná...

BORIS
Što?
C'yaje?

KATERINA
Ni mojit Zinoviy Barisavic
palajit v nutro moyó rebyónocka!

BORIS
Vot kak!
Vsio at báby zavísit!
Kakáya bába popadyótsya,
lyubíla p ivo
krašivaia bába,
laskála by,
i ribionaciek vmik by radílsia by. 
A ty, kak rýba kholódnaya,
nie staráišsia láski dabitsia.
Nyet u nas nasliédnika kapitálu, 
i kupétceskomu slávnamu imieni.
Ráda by kakova-nibút 
moladtzá pattzepit.
Da udrát s nim, nad mújem nasmekháyas.
Nyet'; šalíš, vysok zabór,
sabáki spušieny, rabótniki vierný...
i Ya vsio vrémya na cekú.
Prigatov atrávu dlya krys, 
Apyát mukú vsyu poyéli.



KATERINA 
Sam ty krýsa!
Tebé by atrávy étoy.




ZINOVI
(Rabotnik s mel'nicï) 
Gavari!

RABOTNIK S MEL'NICÏ
Platinuta na mélnitze prarvala,
i prorva-ta takáya ogromádnaya.
Kak tepér' byt, a?

ZINOVI
A raboty kak na zlo mnoga!
Pridiotsia yékhat' samamú.

BORIS
Paiezjái!
Bez haziáiskava gláza nel'zyá.
Narot ninadiojnyi.

SLUGI
Ha, ha, ha...

BORIS
Što pierismiéivaities?
Khozyáin uyezzáyet,
a vy ni grústi,
ni taski, ni cústvuyete! 

RABOTNICÏ I RABOTNIKI
Custvuyem!
Zaciem je ty uyejjáyeš, hazyáin.
Zaciem ? Zaciem?
Na kavo ty nas pakidáyeš?
Na kavo? Na kavo?
Bez khosyáina búdit ploha skúcna, 
taskliva, biesrádosna,
dom bez tebya ni dom,
Rabat bez tebya ni Rabat.
Ni Rabat, ni Rabat.
Vesél'ye bez tebya
nie vesél'ye.
Vazvrašiái'sia kak mojna skarei!
Skarei!



ZINOVI
Vot, pápa, pasmatri:
novava rabótnika sivodnia nánial.

BORIS
Ládna. Ranšie gdye slujil?

SERGUEI
U Kalgánavýh.

BORIS
A za što tebya pragnáli?

 
ACTO PRIMERO


Escena Primera

(Casa de los Ismailov, familia de mercaderes. 
Katerina recostada en una cama, bostezando.)

KATERINA 
Ah, ya no puedo dormir más, 
pero lo intentaré. 

(Cierra los ojos y trata de dormirse) 

No, no puedo dormir. 
Claro, dormí toda la noche y esta mañana 
me levanté para tomar el té con mi marido,
y me acosté otra vez. 
Después de todo no hay otra cosa 
para hacer. 
¡Dios, qué aburrimiento! 
Mi vida era mucho mejor 
cuando era soltera.
Aunque éramos pobres, 
yo, al menos, tenía libertad. 
Aquí la vida es triste. 
Soy la mujer de un hombre rico, 
estoy casada con un famoso mercader: 
Zinovi Borisovich Ismailov. 
Las hormigas que arrastran sus hojas, 
las vacas que producen leche, 
los obreros que tamizan la harina, 
todos tiene algo para hacer, 
todos, menos yo. 
Yo, languidezco en mi rincón. 
Yo, veo al mundo gris. 
Yo, la mujer del mercader. 

(Entra Boris Timofeyevich)

BORIS 
¿Tendremos setas para comer hoy? 

KATERINA
Sí, las habrá. 

BORIS 
¿Las habrá? 
Sabes que me gustan mucho las setas, 
especialmente con puré de trigo negro. 

KATERINA
Puede estar soleado, 
puede llover a cántaros,
para mí, todo es igual. ¡Ay! 

BORIS 
¿Qué estás cantando? 
¿No tienes nada que hacer? 

KATERINA 
¿Qué, por ejemplo? 

BORIS 
No deberíamos tener mujeres como tú 
en nuestras casas. 
Cuántas veces le habré dicho a mi hijo 
que no se casara con Katerina, 
pero no quiso escucharme. 
¿Qué clase de mujer eres que después de 
cinco años aún no pudiste darle un hijo? 

KATERINA 
No es mi culpa, no es mi culpa... 

BORIS 
¿Cómo? 
¿De quién es, entonces? 

KATERINA 
¡Zinovi Borisovich es incapaz de engendrar 
un hijo en mi vientre! 

BORIS 
¿Vaya, qué te parece? 
¡Eso depende de la mujer! 
Si él se hubiera enamorado 
de una mujer que lo quisiera, 
una mujer tierna, que lo hubiera acariciado, 
enseguida hubiera tenido un hijo. 
Pero tú, eres fría como un pez, 
no buscas hacerte amar. 
Nuestra fortuna sigue sin heredero
y no hay quien pueda perpetuar 
el nombre glorioso de nuestros antepasados. 
De buena gana te buscarías un joven 
para escaparte con él y burlarte de tu marido. 
Pero no lo intentes, la cerca es muy alta. 
Los perros están sueltos, 
los obreros son de confianza... 
Y yo, estoy siempre vigilando. 
Mejor, prepara el veneno para las ratas, 
que otra vez se han comido toda la harina. 

(Sale)

KATERINA 
¡La rata eres tú! 
¡Trágate el veneno! 

(Prepara el veneno. Entran Zinovi, Boris,
 un molinero y otros incluyendo a Serguei)

ZINOVI 
(Al obrero del molino.)
¡Habla! 

MOLINERO 
El muro del molino ha cedido, 
el hueco es enorme. 
¿Qué vamos a hacer ahora, eh? 

ZINOVI 
¡Justamente ahora que hay tanto trabajo! 
Voy a tener que ir yo mismo. 

BORIS 
¡Entonces, ve! 
El amo tiene que ir. 
No se puede confiar en los demás. 

OBREROS 
Ja... ja... ja... 

BORIS 
¿De qué os reís? 
¿El amo se tiene que ir 
y no sentís ni un poco de pena 
o de tristeza? 

MOLINERO 
¡Sí lo sentimos! 
¿Por qué nos deja, amo? 
¿Por qué? ¿Por qué? 
¿Con quién nos abandona? 
¿Con quién? ¿Con quién? 
¡Qué aburridos estaremos sin 
nuestro amo, qué tristes! 
La casa sin él no será igual. 
El trabajo sin él, no será lo mismo, 
no será lo mismo. 
La alegría sin él, 
no será alegría. 
¡Vuelva lo antes que pueda! 
¡Pronto! 

(Zinovi señala a Serguei a Boris)

ZINOVI 
Mira, papá: éste es el nuevo obrero 
que contraté hoy. 

BORIS 
Bien. ¿Dónde trabajabas antes? 

SERGUEI 
Con los Kalganovich. 

BORIS 
¿Y por qué te despidieron? 
 
(Entra un cochero)
KUCER
Lóšadi gatóvy.



BORIS
Nu, délot nieciva.
Prašiáysya s zenóy.

ZINOVI
(Katerina)
Prašiai, Katirina.

(Boris) 

Skaji, štop slúšalas menyá.

BORIS
Kliátvu! Kliátvu!
Kliátvu s neyó vazmi,
što vérnoy tebé astánitsia!

ZINOVI
Da zaciém je?
La vied ni na dolga.

BORIS
Mála li što.
Na vsiákiy slucai'...
Malodýie jiony tavo...
"Silvuplé, randevú,
sous pravánsal..."

ZINOVI
Agá.

BORIS
Panimáiš?

ZINOVI
Agá. ...

BORIS
Kak by yeyó... tavo...
Kto-nibúd da ni tavo.

ZINOVI
Aga... 

BORIS
Katirina,
Poklyanís na svyatóy ikónie,
što múju búdiš vérnoy.

KATERINA
Klianús!

BORIS
Nu, tepér' vsio.
Prašiai', Zinovyi.
S zenóy prastis.

ZINOVI
Prašiai, Katirinuška,
Prašiai!

BORIS
Nie tak!
V nógi! V nógi! Nu!
Dálnie próvody,
lišnie sliozy... 
Paizjái'!



AKSINYA
(Serguei)
Civo vstál?
Civo ostanovílsya?

(Serguei ukhodit) 

AKSINYA
(Katerina)
Rabotnik novyi,
dievicúr akaiányi.
Kakúyu hociš bábu,
do grihá davidiot.
Vsiem vzyal: i rostam,
ilitzom, i Krasotóyu.
On priéjdie u Kalgánavyh slojil;
s sámoy khozyáykoy spútalsya,
za to i výgnali. 

BORIS
(Katerina)
Što ni plácieš?
Muj vied uiéhal.
Nu i jiná: múza pravadila,
a samá khot slezínku pralilá...

Antrakt

Kartina Vtoraya 

AKSINYA
Ay! Ay! Ay!
Ay, biesstýiy, oi', ni šipli,
Ay! bolna, ai'! bolna
lš ty kuda paliés,
Bistýjiz ciort, kuda paliés,
Paršiviy ciort,
paršivy ciort, ni lies!
Ay! Svolac!
Ay! Ay!

ZADRIPPANNÏY MUZICOK
Priáma salóvuška! 
A nu, pašiúpai, a nu pašiúpai,
Prijmi! lešio!
Vot tak výmia, nu i výmia,
Ay, gládkoye!
Jmi! Jmi! Jmi! Jmi!
Ha, ha, ha!...

DVORNIK
Sviniá solov'yóm zaliváyetsya.
Lovceye pochar, char!
Vot tak nos, nou i nos,
bog siemierym nyos!
Iz tako'i nojki délayut
kotliety.
Ha, ha, ha...

RABOTNIKI
Nu i golosók, nu i golosók,
Ha, ha, ha...

PRIKAZCIK
Ogo! Zíruto, zíru,
lechtchio, tak, tak!
A yešco... ho, ho, ho!...
Vot tak rúcki,
vot tak nojki.

SERGUEI
Dáyte mnie za rúcku
poderzat'sya.
Ho, ho, gládkoye, tólstoye.
Tocna krov s malakom
ei'bogu haracá.
A róza v prišiáh.
Ha, ha, ha!...

DVORNIK
Razriešitie pososát.

ZADRIPPANNÏY MUZICOK
Nu? Nu? Nu?
ha, ha, ha!...

RABOTNIKI
Ha, ha, ha!...
Nu i golosók.

AKSINYA
Ah, ty svolac,
vsya grud v sinyakákh!
Kakóy bisstýdnik,
vsyu grud isšipál.
Kakóy nasméšnik
vsyu yúbku parval. 
COCHERO 
Los caballos están preparados. 

(Boris interrumpe la charla con Serguei)

BORIS 
Bueno, ya no se puede hacer nada. 
Despídete de tu mujer. 

ZINOVI 
(A Katerina). 
Adiós, Katerina. 

(A Boris) 

Dile que no me desobedezca. 

BORIS 
¡Exígele una promesa! 
¡Hazle jurar!
¡Que te haga una promesa de fidelidad! 

ZINOVI 
¿Y para qué? 
Si no me voy por mucho tiempo. 

BORIS 
Nunca se sabe. 
Por si acaso... 
Las esposas jóvenes, ya sabes... 
" S'il vous plait, rendez-vous, 
sauce provenzal..." 

ZINOVI 
Ah, ya… 

BORIS 
¿Me entiendes? 

ZINOVI 
Ya... 

BORIS 
Quizás... ella... 
se deje seducir por alguno... 

ZINOVI 
Ya...

BORIS 
Katerina, 
jura sobre el icono sagrado, 
que vas a ser fiel a tu marido. 

KATERINA 
¡Lo juro! 

BORIS 
Bueno, ahora todo está en orden. 
Adiós, Zinovi. 
Despídete de tu mujer. 

ZINOVI 
¡Adiós, Katerinita!
¡Adiós! 

BORIS 
¡Así no! 
¡De rodillas! ¡De rodillas! ¡Vamos! 
¡Es un viaje largo, 
derrama una lágrima al menos!...
¡En marcha, hijo! 

(Salen todos los siervos)

AKASINIA 
(A Serguei)
¿Qué haces ahí parado? 
¿Qué estás esperando? 

(Serguei sale)

AKASINIA 
(A Katerina)
El nuevo obrero, 
es un seductor empedernido. 
Basta con que una mujer le guste, 
que la hace pecar. 
Tiene todo lo que hace falta para gustar: 
es apuesto, alto, bien formado. 
Antes, trabajaba con los Kalganov 
y se enredó con la mujer del amo, 
por eso lo despidieron.

BORIS 
(A Katerina)
¿Ya no lloras más? 
Tu marido se ha ido, después de todo. 
¡Vaya una esposa! El marido se va, 
y no derrama ni una mísera lagrimita... 

Interludio. 

Escena Segunda 

AKASINIA 
¡Ay! ¡Ay! ¡Ay! 
¡Ay, basta de pellizcarme! 
¡Ay, me estás lastimando! 
¡Quítame las manos de encima! 
¡Desvergonzado! ¡No me toques! 
¡Basta, bruto! 
¡Asqueroso! 
¡Ay! ¡Quítame las manos de encima! 
¡Ay! ¡Ay! 

CAMPESINO ANDRAJOSO 
¡Oh, eres como un bello ruiseñor!
¡Ven que te toco, ven! 
¡Deja que te abrace! ¡Más fuerte! 
¡Qué tetas! ¡Qué pechos! ¡Ay! 
¡Ay, qué suaves son! 
¡Más fuerte! ¡Más fuerte! 
¡Ja, ja, ja!... 

EL PORTERO 
La cerda canta como un ruiseñor. 
¡Qué nariz que tiene, qué nariz! 
¡Busca y rebusca!
¡Alcanza para siete! 
¡Con una pierna como ésa 
se pueden hacer chuletas! 
Ja, ja, ja… 

LOS OBREROS 
¡Qué linda voz, que linda voz! 
Ja, ja, ja... 

EL TENDERO
¡Oh, qué gorda es! 
¡Allá, qué mollas! 
Y allá también… Jo, jo, jo… 
¡Qué piernas! 
¡Qué brazos! 

SERGUEI 
Déjame tomarte un momento 
por el brazo. 
¡Jo, jo, qué tierno, qué gordo!
¡Qué bueno! 
¡Qué entrada en carnes! 
Pero esa cara... ¡de sapo! 
¡Ja, ja, ja!... 

EL PORTERO 
¡Déjame mamar! 

UN CAMPESINO ANDRAJOSO 
¿Y? ¿Y? ¿Y? 
¡Ja, ja, ja!... 

LOS OBREROS 
¡Ja, ja, ja!... 
¡Qué linda voz! 

AKASINIA 
¡Ah, asqueroso, tengo el pecho 
cubierto de cardenales! 
¡Bruto desvergonzado! 
Me has pellizcado todo el pecho. 
Maldito cerdo, 
me has hecho jirones la falda.  
DVORNIK
A ty štaný nasi, Aksiúša!

PRIKAZCIK
Ha, ha, ha!...

SERGUEI
A nu, pustí.

AKSINYA
Karaúl! Zašipál! Ay!

SERGUEI
A nu! Postóy! Zadirjitie!

RABOTNIKI
Ha, ha, ha!...
Nu i golosók.
Dierjis, Aksiúška!
Lavi, Seryózka!

AKSINYA
Uymíte vy evo!

SERGUEI
A nu ! Pustí!

AKSINYA
Ay! Ay! Ay! Ay!

RABOTNIKI
Nu i golosók.

AKSINYA
Ai dagónit.

RABOTNIKI
Nzimáy! Nzimáy!

SERGUEI
Stoi', bába, stoi!

RABOTNIKI
Umoríl on nas sa smékhu.
Umoríl, umoríl.

SERGUEI
Pustí!

AKSINYA
Svolac!

RABOTNIKI
Nasmiešil on nos da smiérti,
nasmiešil, nasmiešil!

SERGUEI
Ay! Ay! Ay! Ay!...

AKSINYA
Pustí, pustí, pustí!

RABOTNIKI
Ha, ha, ha!...

(Katerina vkhodit) 

ZADRIPPANNÏY MUZICOK
Bárynia!

AKSINYA
Ay!

KATERINA
(Aksinya)
Što s tobóyu?

AKSINYA
Yúbku vsyu porváli.

KATERINA
Otpustíte bábu;
rády nad báboy poizdevát'sya!

SERGUEI
Da nad kiem i smeyát'sya ta nam?

KATERINA
Što š vam bába 
dlya smiéha daná, što li?

SERGUEI
A na kakóy je išio pridmiét?

AKSINYA
(Serguei)
Ah ty, svolac!

SERGUEI
Nu, nu, nu!...

KATERINA
Mnoga vy, muziki,
bié vazmiectáli;
Dúmayete, vy i silný,
Tolka vy i hrabrý,
Tolka vy i umóm vyšli?
A kak bába inóy ras
vsyu sem'yú kormit, 
Ne snáieš?
A kak báby poróy
Na voyné vragov bili?
Inóy' ras báby
za muzéy da za milyh svaih
Jizn svaiú atdaváli,
a tebé vsio éta nipaciom.
Vot vazmuda pakalaciú,
što bz znal,
na što bába prigódna.

SERGUEI
A nu, pazvóltie rúku,
yésli éta viérna.



KATERINA
Bólna, pustí, kaltzó...

SERGUEI
Abrucal noye kaliécka dávit...

KATERINA
Pustí, pustí, pustí!

SERGUEI
Poterpíte išio málast.

KATERINA
Bólna, pustí!



ZADRIPPANNÏY MUZICOK
Viš ty, kak talkanúla.



SERGUEI
Priedlajiéne u menyá k vam yest'.

KATERINA
Nu?

SERGUEI
Pabarótsia s vámi.

KATERINA
Štoj, popróbuyem.

SERGUEI
Rasstupís, naród!



KATERINA
Što je ty ostanovílsya?

SERGUEI
Zabýl...
Dierjiú vas v rukáh i dúmayu...
da civó tut?
Va mnie sily mnóga!



KATERINA
Pustí, pustí, pustí!
Ah, Seriója, pustí!

(Boris vkhodit) 

BORIS
Što eta?

KATERINA
Prahadila mima,
zatsepila nagóiza mišiók
upála,
On khotél padniát,
I sam upál.

ZADRIPPANNÏY MUZICOK
Ano tócna.

BORIS
(rabotniki)
Civo staitie?
Rabótat kto za vas búdiet?
Za što vam dénghi plátiat?
Tuniiádtzi, lezebóki, piánitzi!

(Serguei) 

Stupái, što vstál? 

(Katerina) 

Gribkóf patjár.
Vot pagadi, priédit muš
vsio rasskazú. 
EL PORTERO 
¡Mejor bájate tú los pantalones, Aksiusa! 

LOS OBREROS 
¡Ja, ja, ja!... 

SERGUEI 
¡Dejadme a mí!

AKASINIA 
¡Socorro! ¡Me pellizca! ¡Ay! 

SERGUEI 
¡Vamos! ¡Sujetadla! 

LOS OBREROS 
¡Ja, ja, ja!... 
¡Qué linda voz! 
¡Quédate quieta, Akasinia! 
¡Agárrala, Serguei! 

AKASINIA 
¡Quítate de encima! 

SERGUEI 
¡Bueno! ¡Quieta! 

AKASINIA 
¡Ay! ¡Ay! ¡Ay! ¡Ay! 

LOS OBREROS 
¡Qué linda voz! 

AKASINIA 
¡Me va a agarrar! 

LOS OBREROS 
¡Apriétala! ¡Apriétala! 

SERGUEI 
¡Quieta, muchacha, quieta! 

LOS OBREROS 
¡Nos hace morir de risa! 
¡Morir de risa!

SERGUEI 
¡Quieta! 

AKASINIA 
¡Cerdo, bruto! 

LOS OBREROS 
¡Vamos a reventar de risa! 
¡No podemos más! 

SERGUEI 
¡Ay! ¡Ay! ¡Ay! ¡Ay!... 

AKASINIA 
¡Déjame, déjame, déjame! 

LOS OBREROS 
¡Ja, ja, ja!... 

(Entra Katerina)

CAMPESINO ANDRAJOSO 
¡La patrona! 

AKASINIA 
¡Ay! 

KATERINA 
(A Akasinia)
¿Qué te ocurre? 

AKASINIA 
Me rompieron la falda en jirones. 

KATERINA 
¡Dejad tranquila a la pobre chica! 
¿Tanto os divierte abusar de una muchacha? 

SERGUEI 
¿De quién otra podríamos reírnos? 

KATERINA 
Así que una mujer 
únicamente es buena para eso, ¿no es cierto? 

SERGUEI 
¿Y para qué si no?... 

AKASINIA 
(A Serguei)
¡Eres un asqueroso! 

SERGUEI 
¡Vamos, vamos, vamos! 

KATERINA 
Los hombres, pensáis 
demasiado en vosotros mismos. 
Creéis que sois los más fuertes, 
que sois los únicos valientes. 
¿Acaso sois los únicos con cerebro? 
¿No son las mujeres 
las que sostienen a toda la familia? 
¡Eso no lo queréis ver! 
¿Y cuando las mujeres 
derrotaron al enemigo en la guerra? 
¿Y cuando sacrificaron sus vidas 
por sus maridos o novios? 
Para vosotros, eso,
no tiene ningún significado. 
¡Voy a darte tu merecido 
para que sepas 
para qué sirve una mujer! 

SERGUEI 
Entonces, déjeme tomarla de la mano, 
si eso es cierto...

(Katerina le da la mano. Serguei la aprieta)

KATERINA 
Cuidado, me estás lastimando... El anillo.... 

SERGUEI 
Su alianza le aprieta... 

KATERINA 
¡Suéltame, suéltame! 

SERGUEI 
Aguante un poco más de dolor. 

KATERINA 
¡Me lastimas, suéltame! 

(Katerina empuja a Serguei, que cae al suelo)

UN CAMPESINO ANDRAJOSO 
¡Eh, mirad, le ha dado un buen empujón! 

(Serguei se levanta, frotándose)

SERGUEI 
Tengo una proposición que hacerle. 

KATERINA 
¿Cuál? 

SERGUEI 
Una pequeña lucha. Usted contra mí. 

KATERINA 
Está bien, probemos. 

SERGUEI 
¡Vosotros, id para atrás! 

(Comienzan a pelear)

KATERINA 
¿Por qué te detienes? 

SERGUEI 
Me olvidé... 
Usted estaba en mis brazos y me dije, 
¿qué sentido tiene? 
¡Yo soy demasiado fuerte! 

(Tira a Katerina al suelo)

KATERINA 
¡Suéltame, suéltame! 
¡Ah, Serguei, suéltame! 

(Entra Boris)

BORIS 
¿Qué significa esto? 

KATERINA 
Pasaba por aquí, 
y me tropecé con un saco... 
me caí. 
Él quiso ayudarme 
y también cayó. 

UN CAMPESINO ANDRAJOSO 
Exactamente. 

BORIS 
(A los obreros)
¿Qué hacéis ahí parados? 
¿Quién hará el trabajo en vuestro lugar? 
¿Para qué os pago? 
¡Vagos, perezosos, borrachos! 

(A Serguei)

Fuera, ¿qué haces ahí parado? 

(A Katerina)

Ve a preparar las setas. 
Cuando vuelva tu marido 
le contaré todo.  
Antrakt 

Kartina Tretya 



KATERINA
Spat pará. Dien prašiól.
Sláva nie s kiem skazát mnie.
Ah, kak skúšna; skúšna mnie.
Stiény, dviéri i zamkí na
dvieriáh.

(Boris vkhodit) 

BORIS
Katerina!

KATERINA
Što?

BORIS
Spat pará.

KATERINA
Rána yešió.

BORIS
Pustyakí?
Štodélot tebé?
Múza nétu,
Nié šcieva zria jiéc sviecu.

KATERINA
Ládna, lozús.

(Boris ukhodit) 

Zerebyónok k kabýlke torópitsya,
kótik prósitsia k kóšiecke,
a gólub k galúbkie strimitsia,
i tólka ka mnie niktó ni spišit.
Biriózku vietier laskáyet
i tieplóm svaim gréyet solnyška.
Vsiem što nibut ulibáyetsya,
Tólka ka mnie niktó ni pridyót,
Niktó stan moy rukóy ni abnimiet,
Niktó gúby k maim nie prijmiót.
Niktó moyú béluyu grud
nie pagládit,
Niktó strástnai láskai menyá
ni istomít.
Prahódiat mai dni biesrádastnye,
Pramielkniót moyá zizn biez ulýpki.
Niktó, niktó ka mnie nie pridyót.



Kto éta, kto, kto stucit?

SERGUEI
(za scenoj, shopotom)
Ni izvóltie pugátsia, eta Ya.

KATERINA
Kto?

SERGUEI
Serguei.

KATERINA
Serguei? Zaciém?
Što tibié náda, Seriója?

SERGUEI
Diélzie yest'. Atvaritie!

KATERINA
Kakóye dielzie?

SERGUEI
Atvaritie, tagua skajú.

(Serguei vkhodit) 

KATERINA
Nu, što tibié?

SERGUEI
Prišiól k vam knišku paprasit...

KATERINA
Kakúyu knišku?

SERGUEI
...pacitát.

KATERINA
Nétu ou menyá, Sierghiei',
nikakíkh knijek.
sama Ya negrámotnaya,
a mouj nie knig citáyet.

SERGUEI
Skúka odoleváyet.

KATERINA
Štoj ty ni jiénišsia?

SERGUEI
Na kom?
Khozyáyskaya doc za menyá
ni poydyót,
a prastýh mnie ní náda;
Niabrazávannost vise,
Ya cielaviek custvitielniy;
Vot i skuciáu.

KATERINA
I Ya skucaiu.

SERGUEI
Kak nie skutcát!

KATERINA
Khot by ribiónacek radilsia.

SERGUEI
Da vied i ribiónacek,
Pazvóltie mnie vam dalajit,
Tóje vied at civonibúd byváiet.
A nie sam pa siebié.
Nu, skájem, byl by u vas predmét
Sa staraný
Tak, kak vise drugíye délayut...
Da vam v vašim palajiénii
Viditsia s nim pacti nivazmójna.
Rázvie byl by on sdies,
V étam sámam dóme?
Ya, dúmayete, ni ponimáyu?
Skólka lyet u haziáiev jivú,
naglyadélsya na zénskuyu dólyu.

KATERINA
Da...
Nu što š, Serguei, uhadi.

SERGUEI
Ya poydú...

KATERINA
Prašiai.



SERGUEI
Harašó vy tagua sa mnoi
borólisya, silišia u vas...

KATERINA
Nu, štoš nipaminát...

SERGUEI
Pomíluyte,
Sámyi sciaslivyi mir v
moyéy' jizni,
Ni khotíte l' išio?

KATERINA
Nyet, što ty! 
Interludio 

Escena Tercera

(La alcoba de Katerina)

KATERINA 
Es hora de ir a dormir. Ya es de noche. 
Aquí no hay nadie con quien charlar. 
¡Ah, qué aburrida estoy! 
Nadie, aparte de estas paredes, estas puertas
y los cerrojos...

(Entra Boris)

BORIS 
¡Katerina! 

KATERINA 
¿Qué? 

BORIS 
Es hora de ir a dormir. 

KATERINA 
No, aún es pronto. 

BORIS 
¿Entonces? 
¿Tienes algo que hacer? 
Tu marido no está aquí. 
Estás gastando la vela para nada. 

KATERINA 
Bueno, me voy a acostar. 

(Boris sale. Katerina se desviste)

El caballo corre para encontrar a la yegua, 
el gato hace la corte a la gata, 
el palomo persigue a su compañera, 
pero nadie se apresura por mí. 
El viento acaricia al abedul, 
y el sol lo entibia con sus rayos. 
Para todos, en algún lado, 
hay una sonrisa. 
Pero nadie vendrá por mí. 
Nadie me rodeará la cintura, 
nadie posará sus labios sobre los míos. 
Nadie acariciará mi pecho blanco. 
Nadie me agotará con sus 
apasionados abrazos. 
Para mí los días se suceden sin alegría. 
La vida se me irá sin una sonrisa. 
Nadie, nadie viene por mí. 

(Se desnuda. Se oye un golpe en la puerta)

¿Quién es? ¿Quién llama? 

SERGUEI 
(Tras la puerta, en voz baja)
No tenga miedo, soy yo. 

KATERINA 
¿Quién? 

SERGUEI 
Serguei. 

KATERINA 
¿Serguei? ¿Qué haces ahí? 
¿Qué quieres, Serguei? 

SERGUEI 
Quiero hablarle. ¡Ábrame! 

KATERINA 
¿De qué quieres hablarme? 

SERGUEI 
Ábrame y se lo diré. 

(Katerina abre la puerta. Entra Serguei)

KATERINA 
Bueno, ¿de qué se trata? 

SERGUEI 
Quiero pedirle que me preste un libro... 

KATERINA 
¿Qué libro? 

SERGUEI 
...alguno, para leer. 

KATERINA 
Pero Serguei, no tengo libros. 
Ni yo misma sé leer, 
y mi marido 
tampoco lee libros. 

SERGUEI 
Me muero de aburrimiento. 

KATERINA 
¿Y por qué no te casas? 

SERGUEI 
¿Con quién? 
Una hija de ricos no me querría, 
y a mí no me gustan 
las chicas simples. 
No tienen educación. 
Soy un hombre muy sensible,
por eso me aburro. 

KATERINA 
Yo también me aburro. 

SERGUEI 
¡Es difícil que no se aburra! 

KATERINA 
Si al menos tuviera un niño… 

SERGUEI 
Bueno, pero los niños, 
si me permite que se lo diga, 
los niños no caen del cielo. 
No lo hace uno solo. 
Si por ejemplo, usted tuviera a alguien, 
como tienen todas las mujeres... 
Pero usted, en la posición en que está, 
será imposible que lo encuentre. 
A menos que sea aquí, 
en esta casa. 
¿Cree que no entiendo? 
Yo estuve mucho tiempo 
trabajando para los patrones 
y aprendí bastante de la vida de sus mujeres. 

KATERINA 
Sí... 
Bueno, Serguei, ahora vete. 

SERGUEI 
Me voy... 

KATERINA 
Adiós. 

(Serguei no se va)

SERGUEI 
Tuvimos una buena pelea antes, 
usted. es muy fuerte... 

KATERINA 
Bueno, no tiene importancia... 

SERGUEI 
Le pido disculpas, 
Para mí, fue el mejor momento 
de mi vida. 
¿No quiere que empecemos otra vez? 

KATERINA 
¡Por supuesto que no!  
SERGUEI
A to shvátimsia.



KATERINA
Pustí, Serguei, pustí!
Što ty výdumal? Pustí!
Pridyót sviókar.
Mojiet uvidet...
Pustí, Serguei!

SERGUEI
Ya vsiótaki silniei.

KATERINA
Serguei, nie nada.
Što ty?
Ya boyús'.

SERGUEI
Jizn moyá!

KATERINA
Što ty déloieš?
Milyi, pustí,
milyi, Ya nie ha...

SERGUEI
Ah, Kátia, rádast ty moyá!

KATERINA
Ah!
Uydí ty, rádi bóga.
Ya múznyaya zená.

SERGUEI
Ho, ho, štota ni vidil Ya,
štop múzniye tak mnie
atdavális, ho, ho
Zinóviyta Barisyé,
ho, ho, ho, ho,
ni náda ab étam.

KATERINA
Nyet u menyá múja,
a pastýbil on.

BORIS
(za scenoj)
Katerina...

KATERINA
Sviokor...

BORIS
...liglá?

KATERINA
Liglá.

BORIS
Nu, tota.

KATERINA
(Serguei)
Idi.

SERGUEI
Nikudá la otsyúdava ni poydú.

KATERINA
Sviókor dviéri zapryót.

SERGUEI
Dóbramu mólatzu 
i aknó dvier.
A nu, Katia!

KATERINA
Milyi! 
SERGUEI 
Aunque sea una agarrada. 

(Abraza a Katerina)

KATERINA 
¡Déjame, Serguei, déjame! 
¿Qué te pasa? ¡Suéltame! 
Va a venir mi suegro. 
Si nos viera… 
¡Suéltame, Serguei! 

SERGUEI 
De todos modos soy más fuerte que usted. 

KATERINA 
Deténte, Serguei. 
¿Qué haces? 
Me das miedo. 

SERGUEI 
¡Mi amor! 

KATERINA 
¿Pero qué haces? 
Déjame, querido, 
yo no quie... 

SERGUEI 
¡Ah, Katia, amor mío! 

KATERINA 
¡Ah! 
Vete, por el amor de Dios. 
Soy una mujer casada. 

SERGUEI 
¡Oh, nunca me sucedió 
que una mujer casada 
se entregara a mí tan rápido! 
Y en lo que concierne a 
Zinovi Borisovich, 
mejor no hablemos de él. 

KATERINA 
No tengo marido, 
no hay nadie más que tú. 

BORIS 
(Desde fuera)
Katerina... 

KATERINA 
Mi suegro... 

BORIS 
...¿estás acostada? 

KATERINA 
Sí. 

BORIS 
Es tarde. 

KATERINA 
(A Serguei)
Vete. 

SERGUEI 
No me voy a ningún lado. 

KATERINA 
Mi suegro va a cerrar la puerta con llave. 

SERGUEI 
Para un amante como yo, 
las ventanas son puertas. 
¡Ven, Katia mía! 

KATERINA 
¡Mi querido!  

Acto II